prkno, -a n. dřevěný polovýrobek v podobě desky, vzniklý rozřezáním klád. Postaveno lešení z prken. Herb. Do zdi byla dvířka sbitá z několika prken. Hál. Koráb se o skálu rozkotal, král uchopil se prkna, s nímž ho vlny na ostrov vyhodily. Něm. Stavení pevné jako klec, a v něm na prkně — umrlec. Erb. Roznemohl se a do měsíce byl na prkně mrtev. Hol. Budete, velebníčku, co nevidět handlovat v prknech zemřete. Staš. Tisícovky na prkně přemohly již často zázraky hotově vyplacené. Vach. Styblík se jí [manželky] bojí. Ženská jako jarmara z devíti prken! Šim. Dělá [tkadlec] plátna jako prkna pevná, trvanlivá. Prav. I co pak Vojta, mráz na něj ani nemůže, kožich má jako prkno tlustý. Rais. Tobě v těch horách svědčí, a v baráku, podívejme, já jsem tuhle v chalupě a jsem jako prkno hubená. Rais. Oba [flámové] chrápali, jako by prkna řezal velmi hlasitě. Herrm. D předmět upravený z prkna n. z prken. Vinníci usvědčení ze znásilnění žen bývali prknem stínáni k zvýšení popravních muk. Šus. Strýc dívá se upřeně na prkno [šachovnice]‚ přemýšlí a konečně dodává: „Jsem „mat“. Arb. Známí mu ukázali na černé prkno. Tam rektor oznamoval, že rozsudek arcibiskupův není platný na vývěsní tabuli. Jir. Nikde není řečeno, „že by jediné to, co je vyvěšeno na černém prkně, bylo považovati za řádně vyhlášené“. Služ. min. škol. Žehlicí prkno. Rýsovací prkno. Zahr. prkno secí s výřezy n. vývrty pro výsev větších semen; prkno školkovací se zářezy odpovídajícími vzdálenosti, na kterou se mají stromky ve školce vysazovati. D (divadelní) prkna divadlo, jeviště. Lákala mne myšlenka přivésti na divadelní prkna život továrního dělnictva. Šim. Obě básně otevřely básníkovi rázem cestu na prkna divadelní. Vrch. Obecenstvo musí být přesvědčeno, že s prken, která znamenají svět, mluví k nám ústy básníků genius. Mah. Dívčinou náruživostí bylo divadlo. Přítel měl pravdu, na prknech mohlo z ní něco kloudného býti. Ner. A na prknech ji [Paulu] také dosud nikdy neviděl [Věk]. Jir. D Řidč. lyž. slang. lyže. Jedeme na prkna, na Českomoravskou vysočinu.
